Oslavy výročí 20 let od založení střediska Rudy Knotka Šumperk (28.8.2010)

Naše středisko slavilo. A to nebyly žádné slabůstky, leč pravá party, jak má být.

Nejdříve událo se mezioddílové klání v netradičních disciplínách. Detailněji se pokochejte na fotografiích, protože žádné popisování vám za ně nevydá. Nadále jsme překonaly nástrahy opékání špekáčků ve sto lidech a pobavili se při oddílových vystoupeních i zábavných chvílích se "zakladateli" střediska. Vytvořit pak z našich hlav nápis "20 let" bylo pro nás hračkou a to už se schylovalo k večeru a velkému slavnostnímu ohni na počest střediska a všech jeho vůdců i členů, ať už bývalých nebo současných.

Více neleznete v článku na Rej.cz.

Puťáček Srdíček (25.8.2010 - 26.8.2010)

Tak jsme si vyrazily na tradiční letní putování. Ale už nás nebylo tolik jako vždycky. Každoročně se našlo osm odvážlivců, kteří vyrazili do lůna přírody a zde jednu nebo i několik dní přenocovaly. Zásada samozřejmě platí stále, s sebou mám jen to, co si táhnu v batohu na zádech. A tak jsme tedy letos vyrazily jen ve třech - Ančik, Laduš, Šárka (abecedně).

Ve středu ráno dovezl nás vláček motoráček s malou zajížďkou do Starého Města pod Sněžníkem na zastávku Vysoké Žibřidovice. Odtud vydaly jsem se vzhůru a vzhůru, nahoru a nahoru údolím Prudkého potoka na Sušinu. Na Sušině daly jsme si malý obídek a zachumlaly se do hromady oblečení, jelikož na hřebeni foukal velmi studený vítr. Odpoledne jsme pak věnovaly trhání přesladkých a převelkých borůvek - kdo nezažil, může jen závidět. A kolem páté hodiny odpolední daly jsme si večeři a pak se v základech staré horské chaty věnovaly rozpravám o zajímavých tématech a jiným ušlchtilým věcem. Po shlédnutí západu slunce, jenž byl naším večerníčkem, zachumlaly se do spacáčků a zimu se snažily zaspat. Prý v noci bylo 5´C!

Ráno nás budík probudil v pět hodin. Kosa byla jako z nosa, ale nás rozehřály výborné vločky s čerstvými borůvkami na snídani a na východ slunce se nám koukalo už relativně dobře. Ospalé jsme sice byly, ale byla to krása, takže se nedalo nic jiného, než si to dosyta (a ještě o kousek víc) užít. Po sbalení věcí jsme vyrazily na další úsek naší cesty. Hřebenem jsme se došlapaly až k rozhledně na hoře Klepý. Nová dřevěná stavba tu stojí od roku 2009 a jdu s ní při dobrém počasí vidět i na Sněžku (to se nám, bohužel, nepodařilo). A pak už jsme slezly dolů do údolí Velké Moravy a přes nejrůznější peripetie (jako třeba nabouraný autobus) jsme se chvíli po poledni dobraly až domů.

Jak už jsem jednou pravila: "Kdo nezažil, nepochopí!"

Tábor Ramzová - Astarix a Obelix alias galská vesnice (17.7.2010 - 31.7.2010)

Tak už je to za námi. Dalších čtrnáct dnů prožitých v lůně přírody. Počasí si s námi sice pohrávalo, ale my jsme se nevzdaly a i přes veškeré obtíže jsme odolaly. Však na tvářích nás neustále hřál úsměv.

Odolávat nástrahám Římanů nebylo snadné. Plavily jsme se do Anglie, bojovaly s Piráty a plnily úkoly od Caesara. Ten se nakonec díky naší píli a také hlavně díky kouzelnému nápoji podrobil a my, Galové, jsme dosáhly kýžené svobody.

Fara Písařov (25.6.2010 - 27.6.2010)

  Tentokrát jsme se poprvé vydaly na písařovskou faru v poslední téměř již prázdninový víkend.

Pátek se nesl na vlnkách kouře od ohníčku a opékání špekáčků. Také zpívání písniček bylo možno slyšet.

V sobotní dopoledne jsme se učily bezchybně obkreslovat a vnímat detaily, pak jsme pantomimcky předváděly obsah naší skříně a nakonec jsme kreslily obrázky pro Matěje a Mirabelku na téma "Co budu dělat o prázdninách". Po obědě jsme si zahrály několikero stolních her a vyrazily si na malý výlet, který se ukázal býti útokem na lesní jahody. Zbytek odpoledne jsme se pak věnovali přijezdivší Mirabelce se synáčkem Matýskem. Po večeři následoval litý boj mezi dvěma znapřátelenými kmeny o jejich oživovací stromy. A když jsme se dosti doodhadovaly, co má která z nás nejraději, a pobily se (obrazně) "s cibulemi", šly jsme vyčerpány spát. Kdo se vzbudil, zažil v noci hrůzostrašnou stezku odvahy.

Neděli jsme strávily venku nejdříve sbíráním co největšího poštu předmětů od jednoho písmenka a nadále pak pohybovými aktivitami. Už po sobě jen uklidit, své věci si zabalit a jet autobusem zpět domů.

Hurá prázdniny!

Oslavy založení a obnovení Junáka v Bludově (jednodenní oddílová akce) (5.6.2010)

   Sobotní slunečný den jsme strávily na oslavách skautů z nedalekého Bludova. Den začal průvodem doprovázeným orchestrální hudbou, který v té záplavě krojů, byl úchvatný. Malá vzpomínka na zakladatele bludovského Střediska Františka Pecháčka na hřbitově a cesta už nás vedla ke skautským klubovnám. Zde byla videem zahájena velká hra. Nejdříve najít Mr. Sira, poté dostat baterie do GPS, vyluštit souřadnice a vydat se na pochod dle instrukcí. Dalším úkolem bylo najít tajnou schránku zakopanou v jistém území hlídaném "gestapem". Z ní jsme se dozvěděly, co se událo dne devátého táborového ze skautské kroniky a obdrželi mapu. Zničit sídlo nepřítele u bunkru bylo jediné řešení. Všichni protivníci v lité bitvě ponožkovými koulemi zahynuli. Po malém odpočinku jsme se odebrali ke Kostelíčku, kde se sloužila mše, místo níž jsme my Šumperští vyrazili pěšky domů. A krom bláta se snad celému dni nedalo nic vytknout - a i to k tomu přeci patří. Byla navázána nová kamarádství, obnovena některá stará a proto se tato akce zapíše jako další milá vzpomínka do našich pamětí.

Po stopách antických filozofů - Rejvíz (23.4.2010 - 25.4.2010)

Víkendovka svým začátkem a koncem velice odlišná od všech ostatních, avšak to nemohlo ubrat na kvalitě jejího programu v jejím průběhu.

Pátek byl ve znamení hledání - hledání nové chaty (původní bez pitné vody, což nám její majitel zamlčel, byla zcela nevyhovující) - díky za Marcelu. A také skládání Hippokratovy přísahy či dražba věcí za střídmější život.

V sobotu jsme se učily znát citace slavných antických filozofů (De omnium dubitandum est. = O všem je třeba pochybovat.) a také jsme vyrazily na výlet na Rejvíz a jeho nádherné Velké mechové jezírko. Báječný den byl zakončen táborákem, naučily jsme se i řecký tanec Sirtaki a píseň Kaliméra. Den byl zakončen malou násobilkou a panem Klatounem =)

V neděli jsme pak vytvářely systémy za dopomoci trošky tělocviku a jely trošku netradiční cestou (necestou) domů.

Ale vše se vydařio, sluníčko nám ke tomu pílilo a svět je prima...

Za krásami Jara - Výprava na Granátovku (27.3.2010)

  V sobotu jsme se vypravily zachraňovat unesenou Šárku, za jednou přírodní zajímavostí a vůbec oklikou za přivoláním Jara.

  Veškeré peripetie začaly již při cestě na místo určení vlakem, protože místo do Sobotína jsme dojely do Velkých Losin na zastávku, a tak jsme si cestu trošku okořenily malou zacházkou. Naopak se nám ale díky tomuto neskytla možnost, podívat se do jinak nepřístupného unikátního dřevěného kostelíku v Maršíkové.

  Celá cesta začala tedy v Sobotíne na nádraží, kde byl nalezen první vzkaz. Tam se nám i malinko rozpršelo na hlavu, takže luštit šífry a vázat uzly, což byl úkol další, šlo jen stěží. Cestou necestou, po lístečcích, nebýt spatřen plížily jsme se do kopce. Tam, až úplně navrcholu, když jsme poznaly nejednu květinu i strom, čekal nás únosce a spoutaná Šárka. My předaly jsme cestou vydobité peníze a Šárka byla jest osvobozena. Sluníčko se na nás usmálo a my se daly do obědvání a následného ochutnávání "o nejlepší buchtu" - vyhrála Ančik.

  Cesta zpátky s množstvím sudů poválených po louce se zdála být hned za námi a my v Petříkové konečně nasedly do vláčku a šupajdily domů.

Rozlučka se Šveskou, přivítání Vladánka a eléfská akce (27.3.2010 - 28.3.2010)

  Odpolední srdíčkovské povídání v klubovně.

  Šveska s Vladánkem přišly za námi kolem paté hodiny. Vladánek byl nakrmen, přebalen a následně putoval každé "tetě" na pochování. Jako nejlepší náhradní maminka zdála se Jura, která jej expertně uměla utišit, a nejhorší Anička, která by jej nechala jenom brečet, protože jí to přišlo roztomilé. Zkušeností bylo předáno k nezaplacení a srandy, dobrot a radosti všude plno. Načež se s námi Šveska rozloučila, anžto se stěhuje 31.3. do Brna s Kamilem za prací, a odebraly se pak domů opět (v případě Vladánkově) spinkat.

  Na večeři jsme si daly výborné zapékané brambory od Mirabelky a až už nikdo nemohl nic jiného dělat, než jen přijemně odpočívat, započaly jsme u svíček a kamen povídat. Až se nám chtělo jít spát, tak jsme spaly. A spaly. A spaly.

  A ráno jsme vstaly a šly domů.

Seminář o vedení lidí (6.3.2010)

  Vedení oddílu se zúčastnilo okresního semináře na téma Vedení lidí. Hned úvodní přednáškou o Vedení lidí všechny přítomné strhnul fenomenální Špalek. Dobře rozjetou akci kvitoval neméně dobrý guláš a nadále pokračovaly volitelné bloky worshopů, naučných her a dílen. Každý zúčastněný si jistě odnesl nemálo nových vědomostí, ale i kontakty na nové i staré tváře a vzpomínku na růžovou buchtu!

Elévská akce - Bludov (6.3.2010 - 7.3.2010)

  Další elévská akce byla ve znamení nových poznání (cesta Šumperkem až do Bludova aneb jak získat za hubičku GPSky, jak nalézt zašifrovanou mapu v Bille a jak se nenechat odradit krákáním Havranů) a nových vztahů (volání Švesce a Vladánkovi, zodpovězení si otázky Umím vést?, kreslení mapy skupiny Srdíček a debata o-tom-co-se-nesmí-vyslovit u krbu). Noční topení a velmi velmi brzké vstávání následováno chlebovo-buchtovou snídaní. Nedělní cesta pro některé se sněhem a naraženou kostrčí naše vzpomínky svou zakončující tendencí umocnily.

Skalička Zábřeh (19.2.2010 - 21.2.2010)

 Celá víkendovka byla pro nás oslavou Dne sesterství (22.2.).

V pátek jsme si zahrály na shopaholiky a pařily celý cečer společenské hry. Sobotní den byl dílem stráven venku, dílem vevnitř a jistě nejlepší aktivitou bylo vyrábění panáčků Kofoláčků. Večer pak přnesl slavnostní atmosféru, která se hodila do noty poznávání nejen sebe samých, ale i druhých. Nedělní pak dopoledne ovládla hra Čin-čong (pro zvědavce http://www.youtube.com/watch?v=DRcUJMRxMZM&feature=channel_page).

A velká pochvala všem, protože všichni měli s sebou všechno důležité a navíc zabalené v jednomm batohu. Umí!

Účast byla hojná a nálada také výborná. Snad jen v pondělí 22.2. ještě jednou vzpomenout na všechny své skautské sestřičky na světě...

MeSeTa (12.2.2010 - 14.2.2010)

 Ančik, Jura, Laduš a Šárka se zúčastnily víkendového semináře na téma Příprava táborů. Načerpáno bylo jest mnoho inspirace a inspirováno jest bylo mnoha nápady. Proto je dobrá víra, že tábor bude lepší než nejlepší!

Sáňkování (16.1.2010)

   Je škoda, že se nás sešlo tak málo, jelikož sněhu bylo hromadu a z kopce dolů to jelo samo. A potěšil nás svou přítomností i psí kamaríd Riki, takže o zábavu nebyla nouze.

Sešlo se nás vskutku poskrovnu (dvě skautky, pět Srdíček, jeden manžel a jeden pes), ale to nám nemohlo zabránit v tom, vylézt na kopec a pořádně si pak cestu dolů užít. Sníh již byl na Kotli pěkně uježděný, takže to byla krása. Akorát Riki se nám někdy snažil ukousnout nohu (obrazně a nadneseně řečeno), ale dovádět s ním byla vážně sranda.

Skautský ples (16.1.2010 - 17.1.2010)

   Kdo nezažil, nepochopí...

Historicky první ples pořádaný šumperským skautským střediskem se uskutečnil v sobotu 16. ledna 2010 v Sokolovně v Novém Malíně.

Počet účastníků byl hojný a i náš oddíl přiložil ruku k dílu pro zdárný průběh celého večera. Byly jsme v tzv. teplé kuchyni, kde jsme vydávaly jídlo všemožného druhu (guláš, klobásky, slané i sladké pečivo) a také teplé nápoje. Čas ubíhal rychle, protože lidé přicházeli a odcházeli, a my jsem se také chodily bavit střídavé plesáním a pozorováním vystoupení o přestávkách (předtančení, Geisha tanec, přehlídka skautských krojů, půlnoční překvapení - píseň WMCA).

Ani jsme nemohly věřit, že to vytříbené kompilaci skladeb diskotékových, je najednou čas končit. Tak jsme se ale daly do úklidu a brzy se rozjely do svých domovů.

Vzpomínat se rozhodně bude na velmi rodinou atmosféru tvořenou speciální sortou plesajících a na neutuchající smích při společné zábavě. Plesání zdar!

Srdíčkovský předsilvestr v Hraběšicích (29.12.2009 - 30.12.2009)

Nesešlo se nás mnoho, jen čtyři odvážné, leč o to větší zábava a sranda to byla.

Během večera jsme hrály snad veškeré deskové hry, které byly na faru přivezeny (celkem odhaduji tak na 10 kousků), a že jsme se při tom nasmály.

Nezapomenutelné výroky typu "kulatý triangl a nebo láska v prstech" patří zaručeně do kroniky.

Povánoční návštěva u Manitky (27.12.2009)

  Několik odvážných a čas majících Srdíček se vypravilo za Manitkou na příjemných pár chvil nad hromadami cukroví (a to doslova), chlebíčky a kouřícím voňávým čajem.

Povídaly jsme samozřejmě až do tmy a vzpomínaly a nad fotkami se smály. Prostě skautská pařba jak má být! =D

Vánoční besídka (18.12.2009)

V tomto předvánočním čase jsme se opět sešli, všechny Strážkyně a každá i se svou rodinnou podporou. Shlédli jsme vytříbený program, trošku si společně zapěli, obdařili se radostí vánočních dárečků a udělali si příjemno v žaludcích po dobrém cukroví. Příjemné dny sváteční a vydařený další rok!

Mikulášský seminář (4.12.2009 - 6.12.2009)

Letos jsme se již tradičně zúčastnily Mikulášského víkendu v Praze. Program byl nabytý a mnoho zkušeností a zážitků jsme si na konci každá odvážela.

V pátek jsme se zúčastnily Polibku múzy. Sobotní dopoledne pak naplněno bylo seminářem na téma Svododa a demokracie a jako každý rok pak sqělá perlička, Taneční večer.

Mirabelka s Martinem nám poskytly střechu nad hlavou a příležitostně i jídlo. My jim zase kopec zábavy a smíchu.

Co dodat? Příště zas...

oficiální stránky semináře - http://www.skaut.cz/mikulas/

stránky Polibku múzy (při troše hledání naleznete i dílo jedné členky oddílu) - http://www.polibekmuzy.cz/index.php/webova-galerie/prochazeni-del

Srdíčkovský team-bulding (27.11.2009 - 29.11.2009)

 Srdíčka si konečně po dlouhém času půlročním našla víkend jen sama pro sebe. A že to, páni, stálo za to!

Každá jsme připravila kousek, všechny jsme se těšily a společně s dobrým jídlem a slavnostní předvánoční atmosférou naplněnou přátelstvím jsme si celé tři dny jen užívaly.

Sebepoznání, uspořádávání hodnot, poznávání okolních krajů, utužování vztahů a ještě mnoho dalšího nás potkalo a myslím, že bude vždy jen s radostí nač vzpomínat.

Stínadla 2009 (21.11.2009 - 22.11.2009)

  Kdo letos vyraje souboj o Velké Vontství? My už to víme. Mažňák!!!

("Velké Vontství už je naše, z Losny zbyla jenom kaše!")

Laduš, Šárka, Jíťa se zúčastnily společně s dalšími dvě stě padesáty skauty velké hry ve městě Dvůr Králové nad Labem, kde byl tržen nelítostný souboj o moc ve Stínadlech. Jistojistě jste mohly potkat Rychlé šípy, Bratrstvo kočičí pracky, Amazonky, jezdce na létajícím kole a samozřejmě také Širokka. Bylo však nutné nejen vybojovat co nejvíce soupeřových životů, ale také nalézt plán létajícího kola, Tleskačův hrob a Tleskačův deník. Však nic nebyly platny utržené knoflíky, rukávy či kapsy, když Stínadla musejí bát jednotná a nakonec musejí všichni táhnout za jeden provaz, takže na vítězství stejně zase tolik nezáleží. (Jde o radost ze hry!)

http://skautdvur.rajce.idnes.cz/Stinadla/