Seminář o vedení lidí (6.3.2010)

  Vedení oddílu se zúčastnilo okresního semináře na téma Vedení lidí. Hned úvodní přednáškou o Vedení lidí všechny přítomné strhnul fenomenální Špalek. Dobře rozjetou akci kvitoval neméně dobrý guláš a nadále pokračovaly volitelné bloky worshopů, naučných her a dílen. Každý zúčastněný si jistě odnesl nemálo nových vědomostí, ale i kontakty na nové i staré tváře a vzpomínku na růžovou buchtu!

Elévská akce - Bludov (6.3.2010 - 7.3.2010)

  Další elévská akce byla ve znamení nových poznání (cesta Šumperkem až do Bludova aneb jak získat za hubičku GPSky, jak nalézt zašifrovanou mapu v Bille a jak se nenechat odradit krákáním Havranů) a nových vztahů (volání Švesce a Vladánkovi, zodpovězení si otázky Umím vést?, kreslení mapy skupiny Srdíček a debata o-tom-co-se-nesmí-vyslovit u krbu). Noční topení a velmi velmi brzké vstávání následováno chlebovo-buchtovou snídaní. Nedělní cesta pro některé se sněhem a naraženou kostrčí naše vzpomínky svou zakončující tendencí umocnily.

Skalička Zábřeh (19.2.2010 - 21.2.2010)

 Celá víkendovka byla pro nás oslavou Dne sesterství (22.2.).

V pátek jsme si zahrály na shopaholiky a pařily celý cečer společenské hry. Sobotní den byl dílem stráven venku, dílem vevnitř a jistě nejlepší aktivitou bylo vyrábění panáčků Kofoláčků. Večer pak přnesl slavnostní atmosféru, která se hodila do noty poznávání nejen sebe samých, ale i druhých. Nedělní pak dopoledne ovládla hra Čin-čong (pro zvědavce http://www.youtube.com/watch?v=DRcUJMRxMZM&feature=channel_page).

A velká pochvala všem, protože všichni měli s sebou všechno důležité a navíc zabalené v jednomm batohu. Umí!

Účast byla hojná a nálada také výborná. Snad jen v pondělí 22.2. ještě jednou vzpomenout na všechny své skautské sestřičky na světě...

MeSeTa (12.2.2010 - 14.2.2010)

 Ančik, Jura, Laduš a Šárka se zúčastnily víkendového semináře na téma Příprava táborů. Načerpáno bylo jest mnoho inspirace a inspirováno jest bylo mnoha nápady. Proto je dobrá víra, že tábor bude lepší než nejlepší!

Sáňkování (16.1.2010)

   Je škoda, že se nás sešlo tak málo, jelikož sněhu bylo hromadu a z kopce dolů to jelo samo. A potěšil nás svou přítomností i psí kamaríd Riki, takže o zábavu nebyla nouze.

Sešlo se nás vskutku poskrovnu (dvě skautky, pět Srdíček, jeden manžel a jeden pes), ale to nám nemohlo zabránit v tom, vylézt na kopec a pořádně si pak cestu dolů užít. Sníh již byl na Kotli pěkně uježděný, takže to byla krása. Akorát Riki se nám někdy snažil ukousnout nohu (obrazně a nadneseně řečeno), ale dovádět s ním byla vážně sranda.

Skautský ples (16.1.2010 - 17.1.2010)

   Kdo nezažil, nepochopí...

Historicky první ples pořádaný šumperským skautským střediskem se uskutečnil v sobotu 16. ledna 2010 v Sokolovně v Novém Malíně.

Počet účastníků byl hojný a i náš oddíl přiložil ruku k dílu pro zdárný průběh celého večera. Byly jsme v tzv. teplé kuchyni, kde jsme vydávaly jídlo všemožného druhu (guláš, klobásky, slané i sladké pečivo) a také teplé nápoje. Čas ubíhal rychle, protože lidé přicházeli a odcházeli, a my jsem se také chodily bavit střídavé plesáním a pozorováním vystoupení o přestávkách (předtančení, Geisha tanec, přehlídka skautských krojů, půlnoční překvapení - píseň WMCA).

Ani jsme nemohly věřit, že to vytříbené kompilaci skladeb diskotékových, je najednou čas končit. Tak jsme se ale daly do úklidu a brzy se rozjely do svých domovů.

Vzpomínat se rozhodně bude na velmi rodinou atmosféru tvořenou speciální sortou plesajících a na neutuchající smích při společné zábavě. Plesání zdar!

Srdíčkovský předsilvestr v Hraběšicích (29.12.2009 - 30.12.2009)

Nesešlo se nás mnoho, jen čtyři odvážné, leč o to větší zábava a sranda to byla.

Během večera jsme hrály snad veškeré deskové hry, které byly na faru přivezeny (celkem odhaduji tak na 10 kousků), a že jsme se při tom nasmály.

Nezapomenutelné výroky typu "kulatý triangl a nebo láska v prstech" patří zaručeně do kroniky.

Povánoční návštěva u Manitky (27.12.2009)

  Několik odvážných a čas majících Srdíček se vypravilo za Manitkou na příjemných pár chvil nad hromadami cukroví (a to doslova), chlebíčky a kouřícím voňávým čajem.

Povídaly jsme samozřejmě až do tmy a vzpomínaly a nad fotkami se smály. Prostě skautská pařba jak má být! =D

Vánoční besídka (18.12.2009)

V tomto předvánočním čase jsme se opět sešli, všechny Strážkyně a každá i se svou rodinnou podporou. Shlédli jsme vytříbený program, trošku si společně zapěli, obdařili se radostí vánočních dárečků a udělali si příjemno v žaludcích po dobrém cukroví. Příjemné dny sváteční a vydařený další rok!

Mikulášský seminář (4.12.2009 - 6.12.2009)

Letos jsme se již tradičně zúčastnily Mikulášského víkendu v Praze. Program byl nabytý a mnoho zkušeností a zážitků jsme si na konci každá odvážela.

V pátek jsme se zúčastnily Polibku múzy. Sobotní dopoledne pak naplněno bylo seminářem na téma Svododa a demokracie a jako každý rok pak sqělá perlička, Taneční večer.

Mirabelka s Martinem nám poskytly střechu nad hlavou a příležitostně i jídlo. My jim zase kopec zábavy a smíchu.

Co dodat? Příště zas...

oficiální stránky semináře - http://www.skaut.cz/mikulas/

stránky Polibku múzy (při troše hledání naleznete i dílo jedné členky oddílu) - http://www.polibekmuzy.cz/index.php/webova-galerie/prochazeni-del

Srdíčkovský team-bulding (27.11.2009 - 29.11.2009)

 Srdíčka si konečně po dlouhém času půlročním našla víkend jen sama pro sebe. A že to, páni, stálo za to!

Každá jsme připravila kousek, všechny jsme se těšily a společně s dobrým jídlem a slavnostní předvánoční atmosférou naplněnou přátelstvím jsme si celé tři dny jen užívaly.

Sebepoznání, uspořádávání hodnot, poznávání okolních krajů, utužování vztahů a ještě mnoho dalšího nás potkalo a myslím, že bude vždy jen s radostí nač vzpomínat.

Stínadla 2009 (21.11.2009 - 22.11.2009)

  Kdo letos vyraje souboj o Velké Vontství? My už to víme. Mažňák!!!

("Velké Vontství už je naše, z Losny zbyla jenom kaše!")

Laduš, Šárka, Jíťa se zúčastnily společně s dalšími dvě stě padesáty skauty velké hry ve městě Dvůr Králové nad Labem, kde byl tržen nelítostný souboj o moc ve Stínadlech. Jistojistě jste mohly potkat Rychlé šípy, Bratrstvo kočičí pracky, Amazonky, jezdce na létajícím kole a samozřejmě také Širokka. Bylo však nutné nejen vybojovat co nejvíce soupeřových životů, ale také nalézt plán létajícího kola, Tleskačův hrob a Tleskačův deník. Však nic nebyly platny utržené knoflíky, rukávy či kapsy, když Stínadla musejí bát jednotná a nakonec musejí všichni táhnout za jeden provaz, takže na vítězství stejně zase tolik nezáleží. (Jde o radost ze hry!)

http://skautdvur.rajce.idnes.cz/Stinadla/

Skauti pomáhají Josefovu (6.11.2009 - 8.11.2009)

V pátek odpoledne nás České Dráhy opět zradily, když nás nechaly čekat někde v poli při poruše lokomotivy. Do Jaroměře jsme tedy dorazily o půl hodiny později po plánovaném zahájení akce. Díky jedné hodné paní (která hledala na nádraží dědečka), jež nám poradila cestu, jsme s malým blouděním a „prohlídkovou jízdou“ dorazily do klubovny Domeček. Tam však bylo pro nás překvapení, že jsme první přijezdivší. A na další skupiny jsme čekaly ještě asi dvě hodiny, kdy nám ani nedali nic na večeři, a tak jsme organizátorům přes známost kradli pizzu. Domluva po mailu má své mouchy, ale díky Jíťe, jsme se směle nadlábly všechny. Po příjezdu vlčat z Prahy a skautek ze Suchdolu jsme zhlédly scénku o zlém černokněžníkovi, který proměňoval hodné skauty na kostlivce. Do večerky jsme pak hrály různé, ale vesměs řvací (proč???) seznamovací hry.

            Sobotní vstávání v sedm, snídaně. Dopoledne jsme strávili rozděleni všichni účastníci SPJ na tři skupiny Službou. Já s děvčaty jsme byly nad podzemními chodbami a společnými silami s dalšími deseti jsme hrabaly listí. Na jednu hodinu jsme se vrátily cestou dva a půl kilometru dlouhou na oběd na svíčkovou. Následoval polední klid, ale to moc v místnosti s třiceti vlčaty nešlo – probíhala permanentní bitka, kterou jejich vedoucí zprvu potlačoval, pak komentoval, nakonec podporoval, takže jsme se málem potrhaly smíchy a maskovaly to čtením časopisu Psychologie Dnes („Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší, ale je dobré ji mít, protože tím naštvete mnoho lidí okolo.“) Hra po městě Koncerty Garpa, kterou jsme pojaly jako exkurz Jaroměří. Svačinka a chystání se na mega-hru. Po setmění jsme se vydaly opět do Josefova, ale tentokráte do sám podzemních chodeb. Naším úkolem bylo po skupinkách poplnit úkolu zakreslené na mapce podzemí a tím získat heslo na zničení čaroděje křiváka (z úvodní scénky). Vedoucí jsme utvořily dvě hvězdné skupinky a daly se do toho. Z plněných úkolů jmenovat snad střelbu ze vzduchové pistole, vedení paprsku laseru pomocí zrcátek, přechod po dřevěném mostku tvořeném z větví, které drží členové vašeho družstva ve vzduchu, rozdělávání ohně zlomenou ocilkou a cvrnkání kuličky přes půl kilometru. Mému družstvu se podařilo získat veškeré části kouzelné formule a díky nám, ale nejen díky nám, byl následně čaroděj zabit. Večer nás čekala unavená cesta zpět do Domečku, guláš na večeři a řeklo by se do spacáku a spát… ale to my ne! Nalezli jsme ty nejprimitivnější společenské hry, které se nalézaly v okruhu našeho dosahu a noc propařili při hraní Králíků, Želviček, Pexesa, Citadely (to jsme pro velkou náročnost vzdali v půli) a Černého Petra. Spát jsme šly někdy v půl šesté.

            V sedm vstát, pobalit a nasnídat se. Kousek po čtvrt na devět jsme už uháněly vláčkem domů. Severní Morava a kraj domácí nás přivítal sluníčkem a my si nemohly z této akce odnést nic víc, než jen perfektní pocit z naprosto nejvíc užité akcičky a trochu toho uspokojení z pomoci ostatním a přátelský pocit z nově nabytých známých.

http://jaroskauti.rajce.idnes.cz/2009_11_9_SPJ/

http://jaroskauti.rajce.idnes.cz/2009_11_9_SPJ_ucastnici/

Halloweenská party (31.10.2009 - 1.11.2009)

Dozvěděly jsme se, co je Halloween a jak se slaví. Pak jsme si své znalosti ověřovaly v běhačce. Dále se hrály nějaké štafety v tělocvičně. Hledaly jsme po kasárnách papírky s dýněmi. A pak vyrazili do ulic hledat "ztracenou" skupinku a měli jsme je honit a chytit. A následovala kostýmová přehlídka a párty. Nacpat se v těch asi 17 lidech do klubovny spát, bylo také zajímavé, ale povedlo se a nikdo nezmrznul.
Ráno vstávat, snídat, balení a úklid. Domů.

Srdíčkovský Second-hand (30.10.2009)

  Velmi komorní srdíčkovská akce, které se nás zúčastnilo jen čtyři. Ale šlo hlavně o to setkání a popovídání, že...

Hraběšice - Cesta do fantazie (16.10.2009 - 18.10.2009)

Počasí si z nás sice udělalo pořádnou legraci, ale my jsme se ani sněhem ani mrazem nenechaly odradit a vyrazily jsme společně na víkendovou akci. Celkem se nás sešlo přes patnáct lidí.

V pátek jsme se seznámily s princeznou Fantazií, která nás požádala, abychom ji pomohly zachránit její zemi Fantázii. V sobotu jsme využili bílých kopců a před obědem vyrazily ven, zařádit si do sněhu. Odpoledne pak jsme se hřály u kamen a stavila se za námi Mirabelka a přijela Baik a Hanička. Dokonce jsme se i snažily přežít na opuštěném ostrově a bavily se o tom, co chceme k Vánocům. Nedělní dopoledne neslo se v duchu poměřování dálky vlasů i jazyků a po výborném papu jsme se odporoučely domů.

Nálada byla výborná a obzvláště myslím, že to i bylo díky novačkám, které výborně zapadly a daly takovéto akci zase o něco navíc, o trochu toho, co je v nich samých a co nám svou přítomností předávají. Díky všem, kteří jeli.

Drakiáda (28.9.2009)

  Letošní drakiáda, které jsme se zúčastnily na pozvání skautů z Bludova byla sqělá a jedinečná.

Prvně byla kůl už proto, že se jí účastnili pouze 3 lidičky - Laduš, Lůca, Kristýnka - a také pak byla sqělá, protože celé odpoledne bylo bráno jako letecká soutěž. A není se čemu divit, že jsme však žádnou cenu nevyhrály, protože naši draci si z nás dělali legraci. Nejdříve vůbec nelétali a když už ke konci soutěže začali, ještě se přetrhla nit a celá se zamotala. A létat samozřejmě začali až když celá bodovaná část závodu skončila. Avšak nutno říci, že počasí bylo nádherné a pozorovat vysoko stoupajícího a klesajícího motýla či slona, jak si hraje na větru, byla skutečné nádhera. A tak jsme si jako cenu útěchy daly v cukrárně při čekání na autobus zákusek. =)

"Jsem velmi ráda, že jsem se tohoto mohla s takto príma lidmi zůčastnit a poznat nějaké nové skauty bludovské a být zkátka zase jednou mezi skauty. Kůl." Laduš

Lanové centrum (19.9.2009)

V tento sobotní den jsme se s oddílem rozjely do lanáče v České vsi, nedaleko Jeseníku.

Cesta tam byla sice poněkud zdlouhavá, leč pro nás plné těšení se a na nadšení utekla jako nic.

V lanovém centru jsme se rozdělily na dvě skupiny. První šla nejdříve na samá lana a druhá na další atrakce, kde si mohla vybrat mezi obří houpačkou, bungee trampolínou a horozlezeckou stěnou. Nešlo samozřejmě jen o to, někam vlézt a něco tam udělat, ale především o to, překonat svůj strach, sama sebe.

Myslím, že každý, kdo někdy šel dobrovolně na nějakou z podobných aktivit ví sám, co jsme si i my zažily na vlastní kůži. Každá jsme zjistila, kde jsou naše hranice strachu. Kam zajít můžeme, co je pro nás hračkou, a naopak, co nám nedělá dobře a kam už vlak nejede. Ale také další zjištění tento den přinesl - že sám je člověk mnohem slabší, než když má kolem sebe hromadu přátel, kteří jej podporují a věří mu.

Cesta domů i s malou zastávkou v Jeseníku pak byla v mžiku pryč a my se rozloučily na nádraží a rozešly do svých domovů.

Tábor :-) (18.7.2009 - 1.8.2009)

To byla bombaaaaa!!!!

Pomoc s následky povodní (5.7.2009 - 6.7.2009)

            Jela jsem já (Laduš), Baik a patnáct roverů z Libiny. V neděli jsme se dopravili do Hustopečí nad Bečvou, kde prý záplavy byly nejhorší. Ovšem po týdnu úklidu už zde nebyly vidět velké známky povodní, jen občasné naplaveniny na polích, všudypřítomné čáry na domech a vyházené elektrické spotřebiče na ulicích. Po letmém ubytování jsme vyšli na procházku sklánějícím se večerem. Navštívili jsme i místní kostel. Na faře jsme si ještě přečetli článek o očitém svědectví paní, jež zachraňovala svého syna i majetek před stoupající hladinou vody. Šlo se spát kolem jedenácté večer.

            Brzké vstávání, již v pět hodin, nebylo nikomu příliš po chuti, ale čerstvý vzduch nás rázem všechny probral. Vlakem jsme se na sedmou přemístili do obce Bělotín, kde povodeň také nebyla až na čáry na domech téměř znát, kde jsme měli pomáhat. Nakonec jsme pracovali po farmářsku. Celý den jsme ve vedlejší obci Kunčice nakládali a nechávali odvážet kupky trávy a sena. Po jedenácté jsme byli mile překvapeni obědem placeným panem starostou a dezert v podobě nanuku od Lenky. O půl čtvrté jsme po splnění veškeré práce nasedli na vlak a znaveni jeli domů. Byl to perný, leč pln radosti z vykonané práce a pomoci, nabytý den.